V letošním školním roce nahradil hudební výchovu předmět" Kulturní výchova". Jeho obsahem je kromě zmiňované hudební výchovy i výchova dramatická. Cílem a našim přáním je, aby se žáci v těchto hodinách uvolnili a odreagovali, ale zároveň poznávali základy z hudebního a dramatického života. Na hudbu reaguje snad každý z nás, protože naše těla mají svůj vlastní vnitřní rytmus. Dýchání, bušení srdce a mnohé další tělesné funkce jsou toho příkladem. Určité druhy hudby osvěžují a posilují, zatímco jiné uklidňují. Některé melodie uspávají, jiné naopak udržují vzhůru. Každý z nás naslouchá různým druhům hudby, která na nás působí. Víte, čemu se říká "Mozartův efekt"? Tento druh hudby odstraňuje stres a napomáhá lepšímu soustředění. Jedna studie vypracovaná v Anglii zjistila, že studenti dosahovali v testech IQ až o deset bodů lepších výsledků, když předtím naslouchali Mozartově hudbě - a to v porovnání se studenty, kteří byli vystaveni tichu anebo jinému druhu hudby. Zajímavé že? A takových výzkumů existuje celá řada. Jeden takový jsme si udělali se žáky 9. třídy na nedávné hodině "Kulturní výchovy". Každý si mohl vyzkoušet různé hudební nástroje, zahrát si na ně, vytvořit společné tóny i ve skupině. Hodnotili jsme, jak na nás jednotlivé zvuky hudebních nástrojů působí, jak se cítíme. Někomu hudba pomáhá zapomenout na negativní zážitky, nebo přináší radost a chuť se hýbat, uvolňuje napětí a odreagovává. Opačný efekt má, když jsme ovšem vystaveni hudbě, která se nám nelíbí, dostavují se záporné účinky, mezi nimi stoupání krevního tlaku a hladiny stresu. Příjemná, spíše pomalejší hudba, nám pomáhá se soustředit, zvyšuje kapacitu naší paměti. U některých lidí, kteří jsou více analyticky založeni, má však taková hudba právě opačný účinek - rozptyluje je a ruší.

Co jsme si přečetli!

Tempo duchovní hudby vyvolává pocity klidu a míru - a napomáhá tak vyrovnat se s tělesnou i emocionální bolestí. Na druhé straně spektra přináší hard-rocková či heavy metalová hudba podráždění nervového systému a povzbuzuje k dynamické akci či k agresivnímu chování. Není překvapivé, že piloti ve Válce o záliv naslouchali před svými nálety heavy metalové hudbě. Již po celá staletí jsou známé účinky zvuků na okolní přírodu. V jižní Indii věří místní farmáři, že bzučení hmyzu napomáhá klíčení cukrové třtiny. Pečlivě prováděné pokusy ukázaly, že rostliny ve sklenících i na polích rostou rychleji, když jsou vystaveny hudbě, zvláště zvukům o kmitočtu 100 až 600 Hertz. Je známo, že na hudbu citlivě reagují hospodářská zvířata i domácí mazlíčci.

A jaký je náš závěr?

Hudba ovlivňuje naše chování i zdraví. Když se budeme informovat o jejích účincích, můžeme ji využívat ve svůj prospěch.